Hned na začátek jsme vyrazili za největší metou – nejvyšší vrchol v celém Lungau zvaný Speiereck. Kousek pod ním uvidíte chatu Peterbaueralm, kde najdete restauraci s tradičními rakouskými pokrmy a pocítíte pravou domácí atmosféru. Právě zde nás přivítal Franz Sempel, který je s touto chatou spojený už přes 40 let a snaží se, aby byl jeho podnik co nejvíce autentický. Velkou část jeho surovin si tak pěstují a chovají sami, takže kvalitu máte jistou. Tradiční obložené prkýnko zvané Brettljause, to je úkol i pro velké jedlíky, ale ve dvou jsme si to opravdu vychutnali. Pak už jsme ale zamířili zpátky dolů do údolí načerpat síly na další sportovní den.

Než jsme stihli říct dobré ráno, už jste nás mohli zahlédnout na svahu. Přivstat si se opravdu vyplatí, to platí na horách úplně vždycky. A my jsme se po chvíli potkali s Karlem Pellikanem, místním instruktorem lyžování. Sice měl s dětmi dost napilno, ale chvilku si na nás přeci jen našel. V Lungau chtějí, aby se pro děti stalo lyžování zábavou a oblíbenou zimní aktivitou. A to i díky dlouhým sjezdovkám, nejdelší dokonce měří osm kilometrů. Většina sjezdovek je navíc dost široká, takže zde děti mají opravdu spoustu místa.

Lungau je také skvělým cílem pro skialpinisty, nás ale tlačil čas, takže jsme nazuli sněžnice a vyrazili alespoň na rychlou procházku po místních svazích. Naučné stezky po zdejších lesích vám přiblíží zdejší faunu a floru a zjistíte tak trochu více o alpské přírodě. Bylo to skvělé rozloučení, tak zase někdy příště v Lungau!